Babetta 210.??? aneb Mini-version

[Angelo]

Ano ten malý šroubek myslím ten uprostřed, kterej vyšroubuješ a když se pozorně podíváš, tak v tý "velký díře" jak v tom byl zašroubovanej je ještě jeden závit no a do toho našroubuješ větší šroub. Takže když to shrnu:1) vyšroubej šroub co drží rotor 2)našroubuješ do toho otvoru šroub(myslim je to na 13 klíč, nevim označení) 3)dotáhneš šroub a rotor ti krásně sjede z vačky

Už mě nenapadá jak víc to popsat, jestli tě to potěší, tak když mě to někdo řikal tak jsem taky nechápal co myslí ale pořádně se na to koukni a hned ti to bude jasný.

Ano, ale Jenda mluvil o sundání jedničkovýho bubnu spojky, to je něco jinýho, tam je to opravdu prasárna to sundavat jinak.

[klein9]

Fajn, to bychom měli...

Mockrát díky

Tk

[Jenda]

Takže nějaký pokyny od přátel z fóra tu máš, ještě k té barvě:

Běžný, rychleschnoucí nátěr:
Barva, většinou /99%/ na bázi acetonu, nanáší se stříkáním pistolí nebo sprejem, /ideální/, nebo štětcem /nedoporučeno/.
Plus:
Levný, snadno a velmi rychle aplikovatelný nátěr. Zavadne okamžitě, v několika minutách /závislost na okolní teplotě/Vytvrdne asi za hodinu, pokud je okolní teplota okolo tak 20 st. K dispozici stovky odstínů a povrchů. Vhodný pro laické lakování a natírání a bleskovou opravu drobných škrábanců. Nikoli však na olejovém laku!
Mínus:
Velmi špatná odolnost proti otěru a poškrábání /stačí delší kontakt s oděvem, nebo zavazadlem/, na přímém slunci brzy bledne a mění odstíny.

Nátěry na bázi těkavých olejů:
Barva na bázi olejů /univerzální/ nebo fermeží /pouze pro dřevěné povrchy/. Nanáší se štetcem, stříkáním /pistole/.
Plus.
Vzhledem k velkému povrchovému napětí těkavých olejů lze dosáhnout neuvěřitelně zrcadlového povrchu i při nanášení štětcem, ale musí se to umět. Opět k dispozici stovky odstínů a povrchů. Chrání dobře před korozí a je o několik řádů odolnější proti vyblednutí. Též o něco odolnější proti otěru. Lesklé olejové laky /emajly/ však na slunci časem ztrácí lesk, pokud se například nevoskují.
Mínus:
Velmi dlouhá doba schnutí. Zavadne asi za pět hodin, bezpečně vytvrdne za 48 hodin. Práce s ním vyžaduje již trochu odbornosti.

Dvousložkové laky:
Barva sestávající ze dvou komponentů - syntetické pryskřice /epoxydu/ a výrobcem předepsaného ředidla a tužidla. Nanáší se štetcem, nebo stříkáním /pistole/. Opět k dispozici stovky odstínů a povrchů, vzorovaných a včetně metalických.
Plus:
Velmi odolná a stálá barva. Vzdoruje otěru a v jisté míře i poškrábání. Pokud byl dodržen postup výrobce, tedy naředění a natužení, po vytvrdnutí dá odolný povrch na první pohled podobný glazuře. Zavadne asi za dvě hodiny, vytvrdne až řádně proběhlém procesu vytužení, který je dán výrobcem. Vytvrdnutí, které trvá 12 až 48 hodin /někdy i více/ též ovlivňuje i teplota okolí.
Mínus:
Vyžaduje odborný přístup, při stříkání má snahu stékat a vzorovaný povrch je skutečně vyšší dívčí, kde se objeví každý špatný tah stříkací pistole, kdy vznikající vzorek je nesourodý. Musí se dodržet přesně poměr tužidla a barvy!! Pokud barvu natužíme, musíme ji okamžitě /do 30 minut/ zpracovat! Jinak zatvrdne i v uzavřené nádobě, což se rovná nezvratnému zničení celého drahého balení. Při natužení barvy probíhají v této poměrně složité chemické reakce. Pokud tuto barvu nenatužíme, nebo dáme tužidla málo, nikdy nevytvrdne a stále lepí. Na takto špatně provedeném nátěru zůstávají trvale otisky prstů. "Přetužení" má za následek nekvalitní povrch, pnutí a následné popraskání. Pokud to skutečně přeženeme, značný a nebezpečný ohřev nádoby s barvou /barva se při vmíchání tužidla také ohřeje/, ale jen mírně, tak maximálně tak o 10 - 20. st. Barva sama, ředidlo a tužidlo obzvláště je silně toxická. Nadýchání způsobí těžkou nevolnost, požití /stačí nemyté ruce, nebo kouřit při práci/ je fatální průser.

Vypalovací laky:
Barva se speciálním plnidlem, které vyžaduje k vytvrzení teplotu asi 150 až 190 stupňů. Nanáší se stříkáním pistolí, machři to dovedou i štětcem, ale jen skuteční machři. Opět k dispozici stovky odstínů a povrchů, vzorovaných a včetně metalických. Tato barva dokáže i reliéfní povrchy sestávající z jemného vzorku připomínající jemné žlábkování, nebo písek. Po nastříkání se čeká asi pět až dvanáct hodin, než barva zavadne a vyprchá těkavá složka /zamezení vývinu nebezpečných plynů při pálení/. Pak jde nastříkaný kus do pece.
Plus:
Neuvěřitelně odolná a světlostálá barva o extrémně vysokém a stálém lesku. Pokud se s motorkou někde nevyválíme, lak přežije stroj samotný. Reliéfní dekor /vzniká až při vypálení/ je pověstný u německých optických přístrojů, dalekohledů a fotoaparátů. Reliéfní lak se na motocykly až na vyjímky ale nepoužívá, preferují se hladké, lesklé tóny, nebo metalíza. Mistři vypalovači dokáží do vícevrstvého vypalovacího laku zakomponovat nádherný a trvanlivý airbush. Reliéfní vypalovací lak je také neskutečně drahá sranda, používá se zpravidla jen na přístroje a menší povrchy.
Mínus:
Odborný a vysoce kvalifikovaný postup, drahé vybavení /vypalovací pec taky za 50.000,-peněz a o mnoho více/, vylučující amatérské použití. Energetická náročnost - vypalovací pec, podle velikosti vezme během pálení klidně 10 až 100 kW. Vysoká cena laku a provedení.

Speciální laky a úpravy:
Jmenuji jen jeden a to glazování /smalt/. Do Evropy se dostal z arabských zemí a dálného východu. Veteranisté tak renovují stupnice starých přístrojů, tachometrů, palubních hodin, teploměrů, tlakoměrů a dalších. Pigment spolu s pojidlem na bázi křemíků se nanáší štetečkem na speciálně upravený povrch /bronz, mosaz, ev. poměděný železný plech/ číslice a nápisy se tvoří ručně, event. pomocí malých šablon, kdy se zpravidla trvá na dobovém vzhledu. Poté se vypalují nad plynovým, nebo lihovým hořákem. Dostaneme tak povrch se skleněným leskem, vysoce odolný proti otěru, trvalý /v řádu desítek let/ odolný proti vnějším vlivům, oleji a částečně kyselinám a louhům. Nanáší se však jen na díly, které nejsou mechanicky namáhány, napřílad na ohyb. Takto upravený komponent má neskutečně nádherný, "oldtime" vzhled. Každý kus je individuální.Tento postup je však extrémně drahý, dělají jej pouze specializovaná pracoviště /zpravidla hodináři, nebo šperkaři/, nebo kvalifikovaní mistři, kteří si to nechají /oprávněně/ desetkrát zaplatit.

[klein9]

Ahoj
Fajn, vyzkouším ty těkavé oleje, znám někoho, kdo by rád pomohl. A má i nějakou praxi. Těším se na to...

Jinak se věci začínají hýbat. A vypadá to, že jí dostanu zadarmo. Alespoň jsem to z toho rozhovoru pochopil. Taky to vypadalo, že se jí rád zbaví (jak jsem říkal).

Takže to vypadá dobře, bude s ní dost práce, ale myslím že to bude stát za to.

Díky

TK